O pohár starosty Prahy 8

V sobotu 3. 6. jsme měli přihlášená družstva mladších (trenérka Eliška Sojková) a starších žákyň (trenérka Terka Mezuliánková) na již osmnáctý ročník turnaje „O pohár starosty Prahy 8“, jehož jsme tradičními účastníky. Měla jsem doprovázet oba týmy a velmi jsem se těšila, protože na turnaj měly dorazit mimo jiné i mistryně republiky v mladších žákyních z Liberce. Ve čtvrtek, kdy jstem se stavila u holek na tréninku, jsem však zjistila, že se situace zkomplikovala, protože účast odmítlo obrovské množství starších žakyň (některé ovšem ze závažných důvodů). V pátek na sehrávce jsme se dostaly na konečný počet jedenáct a tak jsem se rozhodla oslovit své svěřenky z minivolejbalu, které se zatím s šestkovým volejbalem vůbec nesetkaly. Na tomto místě bych ráda velmi poděkovala rodičům, které jsem kontaktovala, protože byli ochotni operativně změnit své plány a holky nám dopravili.. Mé těšení se změnilo ve velkou nervozitu, jak turnaj proběhne...
Proběhl fantasticky! S hráčkami jsme ráno namixovaly velmi divoké sestavy a hlavně díky jejich obrovské přízpůsobivosti, vzájemné toleranci a snaze, jsme ukázaly sounáležitost, parádní hru a turnaj zvládly. Naše starší žákyně (ročníky 2001) hrály ve složení: kapitánka Eliška Zimová, Bára Tomanová, Jana Štolbová, Áďa Štěpánková (2003), Šárka Svobodová (2005), Kačka Kuklová (2005, tým minivolejbalu) a Anička Hrabáková (2007). Starší holky vytvořily atmosféru, díky které se mohly naplno projevit i mladší a ukázat své lepší výkony. Z šesti odehraných utkání, jsme získaly dvě vítězství a umístily se na 7. místě z osmi týmů. Jednoznačně nejlepší hru pak děvčata předvedla v utkání proti těžkému Meteoru, kde obě strany předváděly soustředěné výkony a přestože utkání nakonec skončilo v náš neprospěch, ukořistily jsme alespoň set.
V mladších žákyních bojovaly: kapitánka Kačka Vávrová, Simča Prchlíková, Míša Hrabáková, Klárka Knapová, Johanka Perglerová, Majda Ježková (tým minivolejbalu) a Kája Prchlíková (tým minivolejbalu). Dvakrát jsme sahaly po první trojici, která bohužel nevyšla. Po relativně stabilních výkonech bylo výsledkem 5. místo z devíti týmů.
Mohla bych poukazovat i na nedostatky, ale já teď  - na konci sezony - chci říct, co výjimečného vidím v každé z dívek (není ale výjimkou, že tyhle jejich úžasné vlastnosti mohou být zároveň slabinou a bude je třeba ještě vypilovat a namířit správným směrem).
Starší žákyně byly pohodový a usměvavý tým a velikou zásluhu na tom má kapitánka Eliška, která soustavně podporovala ostatní, přenášela na ně dobrou náladu a hecovala, když se zrovna nedařilo, na její závěrečnou kapitánskou řeč nezapomenu. Na tréninku makala na blokování, což úspěšně přenáší do hry. Barča, naprosto protýmová hráčka, má nos na situace, kdy je ostatním zle a umí je podpořit osobně a citlivě, což jsem měla možnost poznat jak ve hře, tak mimo ni. Má výborné podání. Jana, ač sebekritická, je v neustále dobré náladě, kterou sdílí s ostatními, vidím v ní velký potenciál, ze kterého při tvrdém tréninku může mnohé vytěžit. Šárka je kliďas, obdivuji jí za to, s jak chladnou hlavou řeší na hranici zdravého rizika ve hře situace, kdy i zkušenější hráčky vše zapomenou a snaží se jen zbavit míče. Áďa zvládá perfektně uhrávat těžké míče z horších nahrávek, taky vždy zabojuje, pokud spoluhráčka pokazí příjem, aby navrátila míč do hry. Anička je jako zjevení (tak jí nazvala trenérka, která mi ji přišla pochválit a zeptat se na věk), maká v tréninzích i na zápasech, dobíhá míče, vykrývá útočící hráčky, jsem zvědavá, jak bude hrát ve starších žákyních za pět let:-) Kačka Kuklová byla hozena do vody, šestky hrála prvně a od spoluhráček sklidila jen chválu. Zapojila se do týmu (nic jiného jsem od tohoto kamarádského smíška ani nečekala) a snažila se v rámci svých možností hrát každý míč, příští rok bude jistě oporou jak v útoku, tak v obraně. Ještě jednou díky žes nám přispěchala na pomoc, Kuku.
Mladší žákyně hrály velmi soustředěně kapitánka Kačka Vávrová je v tom podporovala svým vlastním příkladem. Velmi ochotně pomáhala v zapojení holkám z mini a starala se o to, aby si hru užily. Je výborná smečařka, ale v sobotu se ukázala i jako velmi schopná nahrávačka (útočné choutky však nezapře, chytrými útoky na druhou přes nám dopomohla k mnoha bodům), co poctivě dobíhala míče a připravovala útok.. Navíc udělá spoustu práce pro kolektiv i za ostatní aniž by na to upozorňovala. Simča je také typ soustředěné hráčky, po pauze v tréninku byla opět naší hlavní oporou v útoku i na podání. Míša vyniká hlavou, je na ní vidět, jak o hře přemýšlí a jak rychle se z ní učí. Za všechny uvedu rozehru, kdy šel míč mnohokrát přes a z obou týmů již přímo tryskala nervozita, jak nikdo nechtěl zkazit. Soupeřky k nám hrály vysoký míč, nejblíže byla Míša, která se ho chystala hrát, když trenérka Dukly vykřikla „dobrej“, Míša se bleskově koukla pod nohy a pak míč pustila do dvaceticentimetrového autu. Klárka potvrdila, že si zaslouží své ocenění za nejlepší hráčku mladších žákyň. Perfektně zvládala všechny herní činnosti, skvěle nahrávala i ze špatných přihrávek. Díky jejímu podání jsme několikrát dotáhly obrovský náskok soupeře. Johanka dokonale chápe, jak důležitý je pro tým pokřik, kterým nejaktivněji hecuje spoluhráčky. Nikdo jí nemůže vyčíst, že je nezainteresovaná, projevuje na hřišti emoce a do hry dává vždy celé srdce ať se vyhrává či prohrává. Herně je oporou v útoku a na bloku. Majda o hře také velmi přemýšlí. S každým zápasem se posunula dál. Turnaj jí hodně dal, což bylo vidět v obrovské změně na pondělním tréninku. A konečně Kája - ukázala opravdovou chuť do hry. Chtěla útočit, křičela si na míče, které pak spolehlivě uhrávala. Na obě se těším do mladších žákyň a velmi děkuji za zapojení do turnaje.
Všem holkám chci na konec vzkázat: Velmi mile jste mne překvapily. Hodně jste dospěly, jak herně, tak lidsky. Věřím v úspěchy ve starších žákyních, kam se přesouvají z mladších Kačka Vávrová, Áďa Štěpánková, Johy Perglerová, Míša Hrabáková a Klárka Knapová.
Na závěr ještě velké díky fandícím a podporujícím rodičům.
Vendula Szlauerová