Muži jsou v Mistrovství Prahy k nezastavení

Stavební fakulta – Dansport 0:3 (-19,-20,-23)

Sestava: Chlebič (N) – Kuba N., Viktor (S) – Ing. Můďa, Kuba T. (B) – Longr  (Ú) – Mára (L)

Stísněné podmínky v dejvické hale ČVUT nám v minulých letech nesvědčily – dvakrát jsme odjížděli s výpraskem 3:0. Tentokrát však bylo pár věcí jinak – v posledních kolech jsme chytli velmi slušnou slinu, máme natrénováno, a hlavně – v našem středu hrál čerstvě vystudovaný inženýr Martin Mudroch, který si vzal během tohoto zápasu na starost taktiku a bylo to vidět. Sám hrál opravdu profesorsky, smeče šoupal do volných rúžků či sklepkou k lajně a nám, zajíčkům, občas poskytl nějaké ty cenné rady. Sice se týkaly většinou medicínských technologií, tedy oboru, na který se specializuje, ale i tak jsme se cítili chytřejší než soupeř.
Na „Stavárně“ bylo ze začátku vidět, jak si ve specifickém domácím prostředí věří – přece jenom po stranách hřiště bylo tolik místa, že bylo možné zasmečovat jenom buď do hřiště a nebo do stěny. Je pravda, že na rozeběh na smeč bokem jsme si museli chvilku zvykat, ale stačila nám na to rozcvička.
Hned od prvních míčů bylo jasné, kdo bude řídit průběh hry. Byl to, ostatně jako v každém zápase, rozhodčí – opět Honza Tvrz, který podle mého názoru v naší soutěži nemá konkurenci, což opět bezchybným výkonem potvrdil.
Od začátku zápasu jsme diktovali tempo a nebylo snad činnosti, která nám nešla (snad jen smečované podání, ale od toho jsme časem upustili a nevadilo to). Výjimkou potvrzující pravidlo byla náhra za hlavu do stropu, která ale byla vedena dobrým úmyslem, že zmátnu soupeřovy bloky. Stavební fakultě nepomohla ani střídání, nám se naopak ve třetím setu dobře chytil i levoruký Bedla na smeči, a tím padla i poslední naděje protihráčů.
Z posledních pěti zápasů tak máme skóre 15:0 (nebo, chcete-li, z posledních sedmi 21:3) a v úterý hrajeme doma od 18:00 veledůležité utkání s vedoucí Michlí, která je ale před námi již jen o jeden jediný bod. Proto budeme rádi za každého fanouška!
Viktor Pak