Premiéra na velmi dobrou

První domácí zápas měl všechny atributy prvního domácího zápasu:

1. Kapitán dorazil až jako poslední, protože si v půli cesty na zápas vzpoměl, že bez formulářů na zapisování se bude těžko zapisovat a tak se vracel domů
2. Čerstvě nalakované kůly se pyšně vzpouzely objímkám, takže se musela síť několikrát sundávat a zase nandávat. Utěšovali jsme se heslem : „Vyklouzla? Nevadí, znova se nasadí!"
3. Měli jsme ilegální trenérku, neboť jsme ji nenapsali do zápisu

Musím říct, že včera nejvíc zklamal Bíďa. Sice jsem věděl, že je na Maledivách, ale vzhledem k jeho přístupu k minulému utkání jsem do poslední chvíle věřil, že přijede alespoň na otočku. A nic. Nicméně jeho úlohu spolehlivě zastoupil Marek Hinke, který si odbyl v našem dresu premiéru. Nastoupili jsme v sestavě: Chlebič (trkač), Můďa, Vikoušek (blokeři), Kuba N., Mára (bombeři), Bedla (diagonální bomber), Tomáš (vysávač).
První set jsme začali dobře, nicméně jsme si nechali soupeře dotánout a v nervydrásající koncovce jsme prohráli 33:31. Přibližně v polovině setu z ničeho nic hráči obou celků začali skákat jako Kubánci a smeče chodily téměř svisle (dolů). Diváci se mohli tímpádem kochat opravdu světovým volejbalem. Bylo to ale tím, že nám síť spadla téměř na žákovskou úroveň, čehož si všimnul zkušený pan rozhodčí Tvrz Jan, a utkání přerušil. Škoda.
Důležité je také zmínit přítomnost naší trenérky Lucie Marelové, jejímž příchodem v průběhu druhého setu se počet diváků (nepočítaje zapisovatele) zdvojnásobil. V rozhodujících chvílích vnesla do našich řad potřebné uklidnění a rozvahu.
Druhý set jsme hráli velmi nervózně, na všech bylo vidět, že se přeci jen v koutku duše obávají ztráty domácího zápasu. Trošku upachtěně jsme došli k vítěství 25:23, což nás ale uklidnilo a třetí sadu jsme vyhráli s přehledem 25:20.
V posledním dějství už jsme si volejbal užívali a neochvějně jsme spěli k vítězství, což asi zapříčinilo drobnou linkavost v závěru, která měla za následek to, že nás soupeř dotáhl a měl několik setbolů. Nicméně jsme prokázali, že nejsme žádný malí píva a zkušeně jsme koncovku urvali 28:26.
Pochvalu si určitě zaslouží Marek, který nás útočně táhl celým zápasem, ale výkon všech byl velmi dobrý a kolektivní. Děkujeme také Michalovi s Denisou za zapisování!
Nepříjemná zpráva je, že Viktor pořád laboruje s ramenem, v následujících utkáních si dá pauzu a bude tým povzbuzovat z lavičky (nebo je to dobrá zpráva?). Ta dobrá naopak je, že jsme si po zápase ve sprše sborově zazpívali vítězný Vysoký Jalovec a stále jsme ještě nehráli v nejsilnějším složení, což nás určitě naplňuje optimismem.

Viktor Pak, hrající trenér a kapitán týmu