Na extraligu si ještě musíme počkat

Do Nymburka jsme odjeli v sedmi hráčích, už to samo o sobě naznačovalo, že turnaj bude velmi náročný. V místě dějiště jsme se dozvěděli, že jeden z našich hráčů nemůže nastoupit, tudíž jsme byli nuceni hrát v šesti, bez možnosti střídání a bez libera.
První zápas proti Kolínu, který sestoupil z extraligy a následně neuspěl ani v baráži, jsme hráli výborně. Blokaři, obzvláště Petr Kubín, jezdili ve hřišti jak motorová myš, smečovalo se, přijímalo se, podávalo se, byl to krásný volejbal. Soupeře jsme zaskočili a nepustili jej před nás.Velmi napínavá byla koncovka 3. setu, kdy za stavu 22:24 pro soupeře šel na podání Jenda Hořejší, který má úspěšnost podání 50/50. Buď dá eso, nebo podání pokazí. Jenda ale prokázal, že je hráč a podání skočil. Soupeř přijal a začala dlouho nekončící výměna. Ticho bylo jako v kostele, všichni s napětím sledovali, zda-li se Kolín nadechne a sníží na 1:2 na sety, nebo my předvedeme obrat. 4× jsem půjčil balon na ruku našemu lídrovi Vašku Akrmanovi a 3× ho čapli v poli. Při poslední smeči ale Vašek předvedl své cítění pro hru a vytloukl bloky. 23:24. Následně jsme srovnali na 24:24. Soupeř vzal time-out, asi aby vyvedl z koncentrace našeho podávajícího Jendu. Ten ale opět zvedl tep celého týmu, nahodil si balon na rotované podání a trefil ho ideálně. Balon dopadl pár centimetrů před zadní lajnu: 25:24 pro nás. Eso. Další podání, už 4. v řadě. Jenda si nadhazuje balon a…jde přes, soupeř přijímá a…Tom Tatyrek zablokoval první balon v zápase, soupeř sice vykryl, ale do autu a my slavíme zisk 3 bodů a téměř jisté místo v nedělním “final 4”.
Do dalšího zápasu proti Ústí jsme najeli v podobném rytmu a tempu. První set jsme se drželi o dva body za soupeřem až do stavu 16:18, kdy nám ale utekl, na nás padla deka, kterou neumíme pořádně odkrýt a už jsme se nezvedli. Druhý a třetí set vypadal vždy velmi podobně. Ve třetím setu jsme dokonce vedli 18:12, ale nakonec jsme prohráli. Je to velká škoda, vždy jsme udělali několik zbytečných chyb. Nejvíce nám však hořel blok, za celý víkend jsme zablokovali/nadrazili snad jen desetinu toho, co naši soupeři. Z 18:12 pro nás se najednou stalo 18:20 pro soupeře, následně jsme se nadechli, ale jen na chvíli.
Škoda, že jsme neměli na vystřídání. Mrzí mě to, že celou sezonu makáme, trénujeme a hrajeme pro to, abychom se dostali na kvalifikaci o extraligu a když se nám to (po 5 letech) podaří, půlka týmu jede na chatu, má oslavu narozenin a podobné věci. To mě fakt mrzí.
Prohra 0:3 ale nic nezměnila na tom, že jsme se do Nymburka vypravili i v neděli. Přidali se k nám už uzdravený Maty Král, smečař, který ale nastoupil na liberu, čímž nám značně pomohl a Vojta Vytlačil, benjamínek týmu, druhý nahrávač. Do prvního zápasu proti Nymburku jsme naletěli opět skvěle. Předvedli jsme několik skvělých momentů v poli, zasmečovali, přijímali, nahrávali. Bohužel ale nezablokovali, a to naopak náš soupeř ano = prohra 1. setu. Druhý a třetí set jsme se už nedokázali zvednout. Vždy jsme drželi krok do stavu 15:15 a pak udělali několik hrubých chyb a prohráli.
Před posledním zápasem se Sokolovem jsme už věděli, že nemáme šanci postoupit, a tak pokyn zněl jasně: pojďme předvést to, co jsme trénovali a zahrát hezký volejbal. Bohužel nám to moc nešlo. V hlavách mi přišlo, že spousta z nás nebyla na hřišti, měli jsme problém držet taktické pokyny trenéra a, stejně jako téměř každý zápas baráže, za stavu 15:15 udělali několik chyb, které nakonec rozhodly.
Máme velkou naději do budoucna a snad ta extraliga jednou vyjde. Máme na čem pracovat, ale zároveň máme i pro co. V létě zamakáme na kondičce, která nám po psychické stránce dělá největší problém. Budeme drilovat bloky a zlepšovat techniku všech herních činností.
kapitán družstva Tadeáš Vylita