Hodnocení juniorské sezóny 2008-2009

V letošním roce jsme měli v juniorské kategorii cíl udržení extraligy, tj. zůstat mezi nejlepšími 14. týmy České republiky. To se nám nakonec povedlo a dokonce jsme díky výborným výsledkům v dlouhodobé části obsadili 9. místo, což je nesporným úspěchem. Škoda nepovedeného play-off, kdy jsme ve třech zápasech podlehli Novému Jičínu a nedostali se do elitní osmičky. Díky diskutabilnímu systému extraligy jsme tímto „spadli" do baráže o udržení a nakonec přes drama v Jirkově (dvakrát vítězství 3:2) a domácí výhře 3:0 jsme extraligovou příslušnost uhájili výsledkem 3:0 na zápasy.
Mezi největší úspěchy tohoto kolektivu uplynulé sezóny určitě patří vítězství nad ČZU Praha 3:2 na jeho palubovce, když tento nakonec stříbrný tým extraligy hrál o první místo v dlouhodobé části a nastoupil v kompletním složení. Tam jsme asi hráli náš nejlepší volejbal, podepřený nesmírnou bojovností a obětavostí. Abychom dosáhli ještě lepšího umístění než letos, budeme muset takto hrát ve všech zápasech.
V letošní sezóně jsme měli nejsilnější posty blokařské, univerzála a libero, slušné to bylo na nahrávce a jen průměrné na smeči. Nejčastější základní šestka hrála ve složení: náhra Ondra Pavelka, blok Michal Hons a Honza Novotný, univerzál Štěpán Junek, smeč Ondra Hons, Tadeáš Bajusz (David Lenc), libero Petr Šádek.
Michal Hons - kapitán týmu šel vždy příkladem, jedna z nejlepších docházek na trénink, velká opora hrající celou sezónu bez výkyvů. V útoku ze středu sítě umí otočku i diagonálu, výborný při obraně středových hráčů, rezervy v přesunu na dvojblok a jeho seskupení. Také servis nepatří mezi jeho silné stránky. Nicméně již hotový hráč, předpokládám, že po krátkém působení v Proseku se popere o extraligové Kladno.
Honza Novotný - excelentní skokan s tvrdým úderem, výborná obrana na středu sítě, ale stejně jako Michal problémy s rychlým přesunem do stran a s časováním bloku. Servis zatím Achilovou patou - jednou nechytatelné eso, ale vzápětí série zkažených podání. Bude potřeba zapracovat na stabilitě servisu a zvládnutí i plachtícího podání.
Štěpán Junek na univerzálu prokázal vynikající formu a stal se nejvíc bodujícím hráčem celé extraligové dlouhodobé soutěže. Zvládá tvrdé i technické údery, byl oporou ve všech zápasech. Jedinou menší slabinou je servis - je potřeba výborný servis stabilizovat a prosadit se s ním i v krizových chvílích.
Petr Šádek na liberu uplatnil svůj cit pro míč, velmi dobře přijímal a také v poli dokázal vybrat mnoho těžkých míčů. Také on byl oporou týmu, jediným záporem byla psychická labilita ve vyrovnaných koncovkách.
Ondra Pavelka je teprve prvním rokem „kadet" a zhostil se nelehké pozice ústředního nahrávače velmi dobře. Především spolupráce se středovými hráči mu jde výborně, nebojí se nahrát na střed i v dramatických koncovkách. Jeho největší slabinou je (zatím) blok a také servis je potřeba zvednout o třídu. Zapracujeme také na taktice nahrávky a zdokonalení nahrávek na dlouhou vzdálenost (přesnost).
Na smečařském postu zatím máme rezervy největší.
Ondra Hons, Tadeáš Bajusz i David Lenc jsou výborní na příjmu a slušně zahrají i v poli, ale chybí především větší razance a pestrost útočného úderu. V první lize to ještě nebylo tak vidět, ale na extraligovou úroveň je to málo. Od kvalitního smečaře se také očekává úderová stabilita, což byl mnohokrát velký problém. Zlepšit musíme nejen fyzickou připravenost (výskok, sílu a dynamiku), ale i blok, což už je otázkou techniky a časování. Servis je také pouze průměrný.
Další smečaři - Jirka Bojas a Tomáš Hakl - nedostali tolik příležitostí, ale platí na ně v podstatě to samé. Radek Červín přišel až na závěr sezóny a rozhodně pomohl. Škoda zranění před baráží.
Adam Břicháček je nejpříjemnějším překvapením sezóny. Po malé stagnaci na jejím začátku se začal rychle zlepšovat a dokonce odehrál i slušné zápasy za zraněného Honzu Novotného na postu blokaře. Má však velké předpoklady i na místo univerzála, ale v příším roce ho budeme potřebovat především jako nástupce Michala Honse. Jen musíme vylepšit obratnost a rychlost, stejně jako úderovou stabilitu. Při jeho chuti do tréninku se však výsledky určitě dostaví.
Jakub Čuda letos polovinu sezóny trochu stagnoval, ale v závěru zlepšil tvrdost úderu a jeho výkonnost jde pomalu nahoru. Čeká ho ještě spousta práce, ale perspektivu má velkou - ostatně v příští sezóně bude blokařskou trojkou.
Jakub Heráň se po slibném začátku sezóny zranil a netrpělivě čekáme na jeho návrat do tréninků. Po odchodu Petra Šádka máme velkou mezeru na liberu, na kterém Jakub hraje. Již teď na jaře musíme zapracovat na obratnosti a hlavně odehrát alespoň 10 000 míčů. Libero je totiž o dřině a zvládnutí obranných úderů a příjmu podání alespoň na 98%, což bez kvantity prostě nejde.
Mikuláš Jakubů a Mirek Žampa, pokud chtějí v týmu zůstat, musí podstatně zlepšit tréninkovou docházku a také nasazení v trénincích.
Z družstva odcházejí do mužské kategorie Michal Hons, Petr Šádek a Jirka Bojas, jinak zůstáváme kompletní a přichází končící žák blokař Marek Woitsch. Trénovat s týmem již začnou i žáci Martin Pihera (náhra), Matěj Vohryzek (smeč) a David Rathous (smečař,univerzál).
V přípravě na nadcházející sezónu se zaměříme především na zlepšení servisu a příjmu podání - to je v současném volejbalu alfa i omega pro dosažení dobrého výsledku. Také ve hře v poli a především v mezihře se budeme muset podstatně zlepšit. Soustředíme se na zvýšení fyzické připravenosti a rozvoj síly i dynamiky, především u útočných úderů. Obhájit dobyté pozice je totiž vždycky těžší, než jich dosáhnout. Toto družstvo je však mladé a má velkou perspektivu. Také kamarádský duch v týmu, chuť se učit a zlepšovat dává záruku výborných výsledků i v příští sezóně.
Dan Dvořák, trenér týmu