Dansport - Bisonbeachclub 3:1 (22,22,-18,17)

Sestava: Viktor (N) – Mára, Kuba Novák (S) – Můďa, Longr (B) – Bedla (Ú)
Počet diváků: 2
Rozhodčí: docela dobrej
Trenérka: Marelová.

Před tímto zápasem ve vzduchu visel velký otazník. Chlebič si totiž během klání s Modřany udělal výron a nemohl tak nastoupit. Mezi hráči panovala nervozita. „Jak se s tím máme vyrovnat?“ halekali. „Nebojte se,“ uklidňoval jsem je. „Však já vám to nahraji.“
„Jak se s tím máme vyrovnat?“ halekali. To mi věru na jistotě nepřidalo. Marně jsem je ubezpečoval, že se nahrávka nezapomíná, a že jsem nahrávačsky ostřílen z pražského přeboru starších žáků. Někteří „kamarádi“ přesto dokonce chtěli narychlo shánět náhradu.
Cítil jsem se věru nedobře, když vtom mě napadla ta spásná myšlenka. Zavolat odborníkovi nejpovolanějšímu, tedy Jakubu Chlebounovi. Ten mi poskytl vzácnou radu – totiž máčet si poslední dny před zápasem prsty ve škopku s vodou tak, aby se vytvořily varhánky. Míč potom prý neklouže a víc poslouchá. S úlevou jsem Kubovi poděkoval a jal jsem se máčet.
Na hřiště jsem tedy nastupoval s klidem a s hřejivým pocitem tajného trumfu. Přesto první nahrávky létaly poněkud výš a dál než jsem si představoval. Pojal jsem nepřijemné podezření, které se mi bohužel potvrdilo – varhánky během rozcvičky úplně zmizely! Naštěstí jsem dostal nápad – v nepozorované chvíli jsem se otřel o Můďův dres, a prsty jsem měl znovu jako po týdenním máčení. Již mi nic nestálo v cestě donahrávat celé utkání s přehledem a k vítěznému konci.
Co se výkonu ostatních týče, nemám výtek, skládali ze všeho možného i nemožného, snad jen hra středem nám tam občas haprovala, ale to je pochopitelné. Soupeř mnoho nepředvedl, což dokládá i fakt, že nedokázal využít našeho vedení 2:0.
Další utkání hrajeme v úterý 9.2. od 17:30 hodin a pozor – máme nové dresy, trenky bez sítěk a dost nám to sluší!
Viktor Pak