dansport - volejbalSK Dansport Praha - volejbal

Dansport » Home » Muži

I vyhraný zápas se dá prohrát...

Vloženo: 20. 11. 2009

V noci se mi spalo velmi těžce. V hlavě mi běhaly otázky: Jak je to možné? Proč? Kde? Kam? A pokud ano, je tomu skutečně tak? Hodiny a hodiny ne a ne zabrat. Podařilo se mi to až teprve když jsem zavřel oči a vnutil jsem si myšlenku, že ta tečka v rohu místnosti pavouk není a že směrem ke mně neleze.
Co se zápsu týče, nastoupili jsme s dobrou náladou. Hřálo nás totiž vítězství z minulého kola a taky Longr v našem středu, který nastoupil poprvé. Díky tomu jsme do zápasu vlítli sebevědomně a s přehledem vyhráli první set 25:18. Základní sestava čítala tato jména: Chlebič (N), Bedla (U), Mára, Kuba N. (S), Longr, Můďa (B), Tomáš (L).
V druhém setu dostal důvěru Henry, který rozhodně nezklamal a složil tak 70% míčů. Historie se už neptá, jakým způsobem. I díky jeho výkonu jsme druhý set rovněž opanovali a v exhibičním tempu vyhráli 25:20.
To jsme ale neměli dělat. Jarda Kalina kdysi řekl, přikusujíce kuřecí stehno: „Vedení 2:0 je to nejhorší, co se ve volejbale může stát. Mlask." Svatá pravda. Špičky nosů se nám zvedly tak vysoko, že jsme s nimi občas zavadili o brýle pana rozhodčího. Do dalšího setu jsme místo Kuby Nováka vyslali Bíďu, na kterém se ale přeci jen podepsal 14 denní tréninkový výpadek, kdy se místo mezi kůly proháněl mezi delfíny. Nutno ovšem podotknout, že ho zbytek týmu nepodržel. Soupeř nás nemile překvapil tím, že taky něco umí a set jsme prohráli 25:22.
Prohře čtvrtého setu nezabránil ani Bedla, který vystřídal Henryho, ani Kuba, který ale nastoupil až na koncovku. 20:25 a tie-break.
Ten jsme začali slušně, Chlebič dal tři esa a rázem tu bylo vedení 4:1. Nicméně ani to nám bohužel nestačilo. V závěru si každý udělal svou chybu, a to včetně rozhodčího, který si fakt, že balon po smeči Bedly změnil diametrálně směr vysvětlil zřejmě poryvy větru a při úplně posledním míči zapomněl, že účelem hry je smečovat dovnitř vymezeného území a ne vně, takže pískl aut, přestože míč byl i podle pozdějšího tvrzení domácí lavičky metr ve hřišti. A hořká prohra byla na světě.
Dlouho nám trvalo, než jsme tuto hořkost spláchli (konkrétně dvě jedenáctky Svijan), ale ani potom nám do smíchu nebylo. Nejzkušenější borec v našem týmu Kuba Novák však správně poznamenal, že si tento zápas vezmeme jako poučení a aspoň se nic takového již nebude opakovat. Navíc doufám, že tato prohra nás nabudí do příštího zápasu, kde již neponecháme nic náhodě a zboříme VŠTJ Stavební fakultu svými smeči halu (ti si postaví novou).

Viktor Pak, hrající trenér týmu

 

Související články:

 
© Saturn-Toya s.r.o., 2009